Den 4 

Přestože jsme tady již čtvrtý den, vytrvale vstávám o půl paté ráno. Takže jsem se rozhodla ten čas využít a psát o naší cestě opět tento blog :)

Třikrát hurááá! Peťovi to opět nedalo a od naší dovolené si už během snídaně odbíhá zase zaotevírat ony zamčené dveře... "Ještě to naposled zkusím a pak teda napíšeš tomu Francouzovi..." Aaaa lup. Dveře jsou otevřeny. Peťa vítězný úsměv na tváři, přebírá gratulace od přísedících :) Další problém - Solved!

Nejen já, ale i děti zatím vstávají poměrně brzy a tak už o půl osmé ráno vyrážíme na procházku ven, obhlédnout širší okolí našeho obydlí než bude příliš horko. Je to tu skoro jako u nás - slepice, koně a hlavně krávy. Spousta krav. Jen ty palmy, pod nimiž se pasou, nám k tomu moc nejdou :) Kolem cesty objevujeme papáju na stromě, nádherné motýly, ještěrky... Daneček sbírá prý "orchideje". Kolem profrčí Dominikánec na motorce, v ruce otěže koně, kůň cválá metr za ním. Dobytek tu nechávají se pást často i u silnice/na silnici. Krávy jsou ale disciplinované. Vidouc projiždějící auto, kultivovaně se rozestoupí :)

Odpoledne trávíme na Playa de los Muertos. Jde o třetí pláž na okraji Rio San Juan. Tato je ze všech nejlepší. Opět písek, opět palmy, fotogenická torza kmenů spadlých stromů, a navíc dokonalé soukromí, po většinu času jsme tu na 300m dlouhé pláži úplně sami. Hned po příchodu upoutá Peťův pohled cosi podivného v písku. Tipli bychom na část čelistní "kosti" velikááánské želvy (viz foto). Děti si sedají u jednoho z povalených kmenů, ve stínu stromu a hned se jako správní krtci pustí do pisku. Já si dělám procházku na druhý konec pláže. Tam totiž končí také laguna Gri Gri. To se nemůže neprozkoumat :) Kromě mangrovového porostu a ptáků nacházím celé metry pláže doslova pokryté malými mušličkami a asi kvadrilion malých krabů poustevníčků. Jsou nádherní, zvláště ti se zelenou ulitou..

Po návratu k dětem přichází na pláž také dva místní šnorchlaři s harpunou. Jsme zvědaví, co vytáhnou. Dominikánská republika totiž není šnorchlováním příliš vyhlášená, spíše hlubinným potápěním. Za 30min koukáme na šňůru různých potvor z moře vytažených. Dvě docela velké langusty, asi 4 ryby, jedna chobotnice a navrch asi dvaceticentimetrový krab. Wow. A já si dnes sebou nevzala brýle a šnorchl! Nervózně přešlapuju a snažím se sama sebe přesvědčit, že to do rána  přece vydržím :)

Poté přicházejí na pláž tři starší místní děti. Skáčí do moře z nevelké skály na začátku pláže. Krásná podívaná před západem slunce. 

Ještě ten večer doma chystám brýle a šnorchl :)

Den 5

Dopoledne opět Playa de los Muertos. Jsou sice trochu vlny a u břehu je špatná viditelnost, ale kousek dál to jde. Dno je pokryto porostem zelených řas a mořských ježků, rybky malé a jejich počet také nic moc. Za chvíli ale přede mnou hejno asi půlmetrových macatých ryb, bááájooo. Pak kouknu dolů a langusta. Ty brďo, fakt, langusta! Jednu jsem už kdysi vyšnorchlovala na Koh Tao v Thajsku, ale ta měla jen tak 1cm, byla skoro průhledná a seděla na sasance. Tato má dobrých 30cm! Paráda! Moje potápěčská zvědavost byla ukojena, čas vrátit se k dětem a poslat pod vodu taky Peťu :)

Odpoledne jedeme navštívit města Sosua a Cabarette - jde o dvě typická turistická letoviska se spoustou obchodů se suvenýry, restauracemi a neobvykle širokým výběrem plážových sportů. Nás tu nic moc nezaujalo, tedy až na jediný obchůdek, kde se dal v nějaké rozumné vzdálenosti od nás pořídit teleobjektiv (ten svůj jsem totiž nedopatřením zapomněla doma). Co nás nadchlo nedaleko městečka Cabarette, byla surfařská pláž Playa Encuentro. Na pláži několik dřevěných chatrčí surfařů, střechy z palmových listů.

Neuvěřitelný klid a ticho. Jen vítr fouká a vnímám šum překlápějících se vln. Lavičky vyrobené ze starých surfů, otočené k moři. Na stromech i chatrčích pověšeny šňůry navlečených mušliček. Cinkají ve větru. Pozorovatelna. Několik volně se potulujících psů s "peace" výrazem ve své chlupaté tváři. Mezi chatrčemi nataženy prádelní šňůry na sušení neoprenů, jednoduchý dřevěný stůl s lavicí a jednoduchá sprcha. Všude fausse sacoche de luxe cedule a nápisy s motty svobody a životní filosofie surfařů. A pak se kouknete na moře a na ty dokonalé vlny... Každý v tu chvíli musí chtít být surfařem :)

Cestou domů sbírá Peťa u cesty nějaké dřevo do grilu, co máme na terase. Daneček včera viděl díl Traktora Toma o grilování klobásek, tak dnes musime prý taky grilovat. . .

Peťa se marně snaží rozdělat oheň. Dřevo je příliš vlhké. A navíc pokryté jakýmisi maličkými agresivními brouky, kteří Peťovi poďobali celé ruce. S píchanců jsou brzy asi centimetrové puchýře.... Kašleme na to. Grilování nebude.

Místo toho přichází další z tropických lijáků. Daneček chystá do řady židle a navrhuje, že budeme na verandě pozorovat déšť :) A tak sedíme a pozorujeme... Uklidňující činnost. Daneček to sice vydržel asi jen 2minuty, já ale dobré půl hodiny.

Záhy zjišťujeme, že máme pokažený notebook. Vše, co v něm od této chvíle provádíme, tj. vytváříme nové složky, upravujeme fotky, měníme nastavení je vždy asi po 20min fungování notebooku a samovolném restartu počítače ztraceno a vždy je obnoven onen stav před 20minutami. Peťa již vyzkoušel vše, co je nyní v našich silách, ale nic nepomohlo. Tedy fotky nyní nahrávat nebudu. Uvidíme, co zmůžeme, až se za týden přesuneme do Jarabacoa, kde by měl být obchod s PC komponenty...

Den 6

Vydatné lijáky pokračují celou noc i celé dopoledne. Zůstáváme tedy doma. Kluci si hrají s klacíky, co jsme našli na pláži, já vařím a peru.... Nooo peru... Zjišťuju, že se pokazila pračka. Tradááá. 

Odpoledne jdeme otestovat 15min vzdálenou pláž Caletón. Je to krásná pláž (písek+palmy) sevřená z obou stran skálami a od otevřeného moře oddělena dalšími dvěma malými skalnatými ostrůvky. Na pravé straně jsou na skalách rozestavěny jakési bílé keramické hlavy. Co mají symbolizovat nevím. U jednoho stánku se občerstvujeme párkem v těstíčku na špejli a hurá do moře. Nejsou tu teď skoro žádné vlny, což si říká o šnorchlování - po prvních dvou minutách je tu asi 30cm velký modrožlutý platýs. Jen ho vyfotím a už je zahrabaný v písku :) Krása. Oproti Playa de los Muertosje tu tedy dost živo. Spousta ryb roztodivně pruhovaných, které zatím neznám, ale do příště napravím :) Každopádně jsem nadšena. Není to sice Egypt, ale na co koukat rozhodně je. Velmi mne překvapila třeba asi 70cm velká "štika" se smrtonosným výrazem.

Daneček se tu se mnou díky malým vlnám poprvé odvážil i do moře. Jinak ho vlny zatím trochu děsí.  Jsou na něj příliš nevyzpytatelné :)

Den zakončujeme doma poctivým panákem silného dominikánského rumu. Z čehož jsme si tu vlastně okamžitě vypěstovali jakousi tradici :)

Den 7

Kluci se cachtají v bazénu a staví bunkr z gaučových polštářů. Behěm vaření zdravim ptáčka, jež staví hnizdo na palmě před kuchyňským oknem. Stali se z nas uz docela kámoši. Taktéž  jsem ověnčena ozdobnými pásky ze závěsů. Řeším pračku. Majitel se přichází kouknout, chvíli kroutí hlavou a říká, že to bude tou vlhkostí. Nakonec jede Peťa s ním k němu domů, dovezou sem jeho pračku a hotovo. Ještě podrobná instruktáž, protože bez ní bych to s touto extra moderni Tatramatkou  opravdu nedala. Pračka ale pere a tak už zítra nebudeme snad smrdět :)

Z odpoledního spánku budíme děti dříve. Dnes nás čeká delší výlet do laguny El Dudu. Cestou stavíme ve městě Cabrera doplnit u jedné skvělé paní zásoby banánů a papáji a o 15min později již parkujeme u laguny. Musím říct, že laguna nás trochu zklamala. Podle fotek měl vést dolů do uzavrene modré laguny fotogenický dřevěný žebřík s plošinou, ten tu ale již nenajdete. Byl nahrazen neforemnými betonovými schody. Scházíme tedy dolů do laguny a chvíli pozorujeme odvážlivce, jež na kladce prave sjizdi nad prostředek laguny a pak se z cca sedmimetrové výšky pustí dolů do vody. Peťa neodolá a za chvíli již nahoře obléká záchranou vestu a jede taky. S obrovským žuchnutím dopadá do vody a než doplave k nám, zodpovídám několikrát otázku, proč to tatínek dělá :) Pro velký úspěch si to Peťa dává ještě jednou a pak si jdu do laguny zaplavat i já. Voda v laguně je neskutečně průzračná. Když doplavete od schodů na protější břeh, vidíte pod sebou množství napadaných stromů a propletených kořenů i rybek. Krása i děs zároveň. 

Pak si dávame dvacetiminutovku u nedalekeho volejbaloveho hriště a pozorujeme hru.  Samíka se tu mezitim snazi usilovne sbalit jedna krasna tříletá místní slečna a jeho roztomilá stydlivost si vyslouží "Oooo" snad od každého v okruhu 30metrů.

Dále navštěvujeme Tain cave, je to odsud pár kroků. Krásná krápníková jeskyně, bez průvodce, jsme tu úplně sami :) Kluci jsou nadšení, hledají skrytý pirátský poklad.

Déšť nás zaskočí ve chvíli, kdy sestupujeme do Blue lagoon a na 10min nás uvězní pod skalním převisem. Bohužel i společně s komáry. A tak déšť nedéšť pokračujeme, do laguny už je to jen kousek. Nacházíme další nádhernou krápníkovou na půl otevřenou jeskyni zatopenou z části vodou. Do vody vede starý žebřík a vybízí tak ke koupání. To nelze odmítnout, zaplavat si v krápníkové jeskyni :)

Dokonalý den zakončujeme na dokonalé Playa  el diamante. Tato úchvatná pláž se nedá snad ani popsat. Je uvězněna na konci dlouhého úzkého zálivu. Vlny sem nemají přístup, lámou se o skaliska na kraji zálivu a do zálivu už připlouvají zkrocené a klidné. Vstup do vody tak pozvolný, jak si jen dovedete představit, 50m od břehu máte vody stále jen nad kolena. Pláž široká z toho nejjemnějšího, jílovitého bílého písku. Příliv ji několika centimetry vody celou smáčí a vytváří tak nádherné vodní zrcadlo. To je narušeno jen několika asi půlmetrovými říčkami - vodou, jež se po deštích skrz pláž vlévá zpátky do moře. Opět jsme tu sami. První co se nám hned chtělo udělat je vyzout boty, vlítnout tam a v tom vodním zrcadle jen tak ťapat, dupat, skákat, nahánět se. Čirá dětinská radost... lítat skrz říčky a cákat na sebe... Cachtající samík vesele dupal ve vodě nožkama a s rozjařeným výrazem ve tváři stále opakoval:  "To si užíváme, mami, to si uzíváme" :)

V rohu pláže jsme objevili vrak staré rybářské lodi... Tak tady skončil Kryštof Columbus? Ani se nedivím :) I my se sem ještě určitě vrátíme!

best replica watches