Den 39

Dnes by Peťa rád zkusil canyoning nedaleko odtud - na místě zvaném Damajagua waterfalls (někdy také nazývano jako 27 vodopádů).

Canyoning je sport, kdy se postupuje koryty horských říček, potoků a úzkých soutěsek shora dolů. Kombinuje se slaňování skalních stěn a vodopádů, plavání tůněmi, skákání do nich, sjíždění přírodních tobogánů a skluzavek.

Protože ani toto není zrovna zábava pro malé děti, strávila jsem s kluky pěkné dopoledne v Damajague u řeky. Taťka zatím zažíval pravé dobrodružství: 

Omega Replica

Peťa:

"27 vodopádů" mě docela lákalo, fotky z internetu vypadali skvěle a po mém opakovaném seskoku do laguny El Dudu se mi to nějak zalíbilo.

Jako na každé takovéto masově organizované atrakci, tak i zde nás čekali autobusy a velké skupiny turistů svezené z okolních resotů za 69USD a více. Cena s vlastní dopravou na místě v místní měně pak byla 550 pesos, tedy asi 260Kč :-)

Vyfasoval jsem vestu a helmu, nějaké instrukce ve španělštině a taky Portorikánského průvodce s půlmetrovými copánky. Jakožto anglicky mluvícího mne hned přibral ke skupince Amerických turistů. Po omrknutí skupinky 20ti "pravých Amíků", jsem se trochu zděsil, protože z devíti ženských, bylo osm "pravých" američanek = minimální hmotnost 150kg. Tušil jsem že zmiňovaná délka 2 hodiny s tímto týmem se asi natáhne... Nakonec skoro na 3hodiny. Sotva jsme přebrodili řeku, po pár metrech rovinky přišlo asi 20 schodů do džungle a všichni ti replicas relojes prostorově výraznější ihned komentovali "oh my god, oh my god..". Nevím jestli vůbec nevěděli do čeho jdou, nebo si mysleli že na kopec pojede výtah či je tam vyvezou na koních..  nicméně průvodce vtipně pronesl, že je to jen 5 minut a že to zvládnou. Po 6ti zastávách když opět řekl, že už je to jen 5 minut, tak dodal že opravdových 5 minut do kopce, ne těch "dominikánských" :-)

První seskok řekou, tempem asi 1 turista za minutu nevěstil nic dobrého, říkal jsem si že takto to snad dolů nězvládneme ani do večeře.. Byl to jen asi metr a každý se několikrát rozmýšlel kam a jak skočí, přesto že to průvodce každému ukazoval. Nicméně na dalších seskocíh a klouzačkách už to šlo překvapivě hladce. Některé vodopády nabízeli voblu sklouznutí, nebo seskočení a k mému překvapení většina volila skok. Nejvíce mi ale vyrazilo dech, když jsme dorazlii k nádhernému místu s luxusním 6,5m skokem mezi skály. Průvodce řekl, že se máme rozdělit na ty co jdou skákat a na ty co to raději obejdou, hned jsem se otočil a šel natěšený ke skoku. Čekal jsem že si na tento skok troufnou tak maximálně další 4 týpci, kteří vypadali trochu sportovně ovšem když jsem se otočil, uplně celá skupina stála za mnou a čekala na skok. Dokonce i američanky třídy 150+!

Nebudu se přetvařovat, když jsem se vyškrábal na místo skoku, polknul jsem a lehce znejistil. Ale co už, říkám si, to dám.... Ta hloubka pod vodopádem byla nekonečná :-) Pak už jsem jen přihlížel jak celá skupina, kterou jsem tak trochu neprávem podceňoval to za mnou seskákala téměř jako nic. Tedy až na jednu slečnu z kategorie 200+...

Všechny vodopády byly perfektní, každý jiný, vždy jsem byl nedočkavý jaký bude ten další. Jeden ze skluzů vypadal jako slušný tobogán a "naskočit" do něj se muselo z boku, pak následovaly dvě zatáčky a dole pád do víru, kde vás to pěkně zamotá, že nevíte kde je nahoře a kde dole. Po dalším seskoku se zase řeka zvolnila a táhla se ve vysokém kaňonu s parádním výhledem nahoru. Stěny kaňonu byly pokryté krápniky, místy se dalo nakouknout do malých jeskyní. Stačilo si jen lehnout na záda, nechat se unášet proudem a kochat se.

Určitě doporučuju udělat si více času a zvolit nejdelší variantu, je to tak na 4 až 5 hodin, podle počtu lidí, nebo si připlatit za menší skupinku, pak se všech 27 vodopádů dá zvládnout za tři hodinky (z toho cca hodina svižný výšlap).

Odpoledne opět využíváme náš bazén a pak si jdeme dopřát trochu pohody na pláž. Dnes se v DR slaví Den nezávislosti. Je tu příjemně rušno. Děti skotačí v moři, dominikánští rodičové relaxují na lehátcích, poslouchají karibskou hudbu a pijí pivo nebo něco silnějšího. I my si dnes dopřáváme nejdříve čerstvý kokos a pak piňacoladu, jejíž největší procento objemu tvoří rum. Relax!

www.hellorolex.watch

Den 40

Dnes zvažujeme návštěvu Ocean Worldu, kde jsou k vidění cvičení delfíni, tuleni a papoušci a kde lze šnorchlovat na umělém korálu. My sami tyto "umělé atrakce" příliš nevyhledáváme, ale dětem by se to mohlo líbit, říkáme si. Nakonec ale tuto možnost musíme zavrhnout - vstupné dohromady cca 4000Kč (a to je Samík zadarmo) nám přijde velmi přemrštěné. Navíc jsme na podobném (ne-li lepším) místě byli loni na Kanárech...

A tak jsme nakonec na náš poslední pobytový den vybrali něco, k čemu jsme si tu vypěstovali poměrně vřelý vztah - továrnu na rum Brugal. Tato továrna vyprodukuje denně cca 25tisíc litrů rumu!!! Za 20USD/všichni fasujeme průvodce, který nám vysvětluje postup výroby rumu, dále nás provádí továrnou, kde se jede na plné obrátky,  flašky na pásu frčí ve velkém, ani nestačíme sledovat... Následuje oblíbená koštovací místnost, kde nám vysvětluje, jak podle barvy poznat stáří rumu a konečně košt! :) Dětem se zatím povedlo odzátkovat jeden z vystavených sudů a poslouchají, jestli uvnitř není strašidlo :) Nelze nekoupit pár lahví jako suvenýr!

Samík pláče, že chce zpět do továrny. V autě pak hlásí, že prý pije Rum (limonáda) a jí k tomu cigarety (tyčinky)... No, pochytil tu tedy pěkné věci :)

Také jsme stihli navštívit Továrnu na čokoládu Del Oro Fine Dominician Chocolate. Zdarma. DR je totiž významným producentem čokolády a kakaa. Prohlídka se líbila hlavně klukům. Na začátku jsme dostali kousek čokoládové buchty a štamprlu horké čokolády. Dobrý zákusek ke krátkému videu o pěstování kakaa a výrobě čokolády. Celý proces nám pak paní předvedla názorně v malém showroomu. Žádné techtle mechtle, 5minut a bylo hotovo. Následovala ochutnávka čokolády, děti brali mléčnou, my s Peťou replicas omega hořkou a bílou s rumem :) A další skvělá příležitost zakoupit malý dárek pro naše nejbližší doma.

Třetím místem, které jsme dopoledne stihli navštívit byl přístav velkých výletích lodí Amber Cove. Dočetli jsme se, že se dá vjet přímo do přístavu, je tam bazén a vodopád. Nás tam ale hlídač nechtěl pustit jen tak na čumendu, prý dovnitř mohou jen pasažéři výletních lodí.... Tak teď už je pozdě tvrdit, že jimi jsme :) Nevadí. Celý přístav se dá vidět i pokud odpočíte o jednu odbočku doprava dříve. Tady rovněž najdete kouzelný mangrov s nespočtem ptáků, ryb a želv. To vše z pohodlí dřevěné vyhlídkové plošiny... A já se v Laguně GriGri plazila bahnem a rozháněla komáry :) V přímém přenosu jsem tu viděla ptáka ulovit a pozřít celou rybu, ptáky stavět nová hnízda, spoustu želv obrostlých řasami, jak při lovu rozhánějí hejna menších ryb. Naprosto kouzelné! Fotky budou stát za to :)

Odpoledne už nic neplánujeme, jdeme si vydechnout na pláž, poslední piňacolada... Daneček si s ní vleze do moře a volá "Pojď mamko, půjdeme se ožrat do moře!" No kde toto viděl? :) Dále hlásí, že ulovil žraloka a na dotaz s čím si ho dáme říká "S kečupem" a následně uklidňuje Samíka, když si zlomí svůj klacík "že jich aspoň bude mít hodně" :). Bombarďák! Samík byl tak zaskočen tímto pohledem na věc, že úplně zapomněl řvát.

Toť vše z našeho pobytu v DR, zítra odpoledne vyrážíme na cestu zpět do ČR.